2.3.2008
Recenze TSNH v březnovém
Muzikusu
Po kliknutí na obrázek vyskočí
čitelnější verze (snad).
1.4.2008
Recenze TSNH v dubnových
Ústeckých přehledech
1.3.2009
Sněhový profil v květnovém
Rock&Popu
15.3.2008
Pár slov o nás
v Ústeckém Deníku
11.7.2007
Recenze Vran Vleže v
Ústeckém Deníku
Recenze Vran Vleže
vydaná 11.7.2007 v Ústeckém Deníku. Dohledána zpětně v archivu ústecké
knihovny, nakopírována a uploadnuta sem. Po prokliknutí obrázku
vyskočí čitelná verze.. Autor:
Radek Strnad
24.4.2007
Článek
o Sněhulácích v Ústeckém Deníku
Děkujeme kamarádovi
Honzovi z Chlumce, že jsme si u něj v garáži mohli dodatečně vyfotit i
tištěnou verzi, můj výtisk už je totiž asi definitivně někde
zašantročen. :) Digitální verze je k přečtení na
stránkách Deníku. Autor:
Radek Strnad
14.5.2007
Zmínka
o Sněhulácích v Ústeckém Deníku
26.8.2006
Článek
o Sněhulácích v teplickém Deníku Směr
Na chvíli jsme se stali
teplickou kapelou, aby o nás mohl vyjít článeček tehdy ještě v
teplickém Deníku Směr.. Autorka:
Barbora Schneiderová
Říjen 2005
Minirecenze
'Vran vleže' Jiřího Černého
Přes
různé periperie se naše nové cd
Vrány vleže
dostalo do rukou
hudebního publicisty Jiřího Černého, poslechl ho a
toto napsal:
„O cédéčku
hudební skupiny „Sníh na schodišti“, které jste
mi dal k poslechu, si myslím, že je velmi dobré a že
jde o originální muziku. Samozřejmě se nejedná o
hudbu k tanci nebo k jednoduchému poslechu. Podle mého
názoru je to po stránce zvuku celkově, textově i hráčsky
jednoznačně nadprůměrná záležitost“
(Jiří
Černý, říjen 2005)
26.2.2004
Zmínka
o Sněhulácích v Deníku Ústecka
12.12.2003
Recenze
dema Rock's'Něhu Jaroslava Balvína
Sníh
na schodišti (dále SNS) je na ústecké rockové scéně poměrně
neetablovanou novou skupinou, přestože její členové již některými
místními kapelami (Kalevala, UDG, Sklepní muzikanti) prošli a nabyli
v nich trochu toho potřebného muzikantského umu. Díky schopnému
manažerovi Radimu F. Holečkovi i vlastní iniciativě SNS přes krátkou
dobu své působnosti často vystupuje, pravidelně pak na „Papučpárty“
a v tzv. „Večerech se Sněhem“ na klíšské Hnátě. Nyní
se SNS rozhodl zúročit a posunout zkušenosti z živého hraní a
pravděpodobně v teplickém studiu Ládi Veselého „Azyl“ nahrál
a vlastním nákladem vydal demo- nahrávku „Rock´s´Něhu“.
Pro
tvorbu SNS nelze najít škatulku, která by označila jeho hudební
styl, což odpovídá čerstvosti projektu, který se prozatím rozkoukává
a vystřeluje výzkumné šípy do rozličných oblastí hudebního
spektra. Skupina střídavě využívá hudebních, resp. rytmických
atributů punku, rock´n´rollu, grunge, bluesu, minimalismu a dalších
etablovaných směrů. Naději k budoucímu vývoji kapely vzbuzuje
vyzpívaný hlas leadra kapely „josky z kolejí“, jenž se mrštně
pohybuje v různých vokálních polohách a obratně přechází z romanticky
jemného projevu k agresivně drsnému, jakož i jeho umění v hru
na harmoniku; dále skoro- mistrovství sólového kytaristy „vládi
von 17b“, které však na recenzované nahrávce- podobně jako
joskovo harmoničení- zůstalo dle mého soudu ne zcela využito; a last
but not least sehraná rytmická sekce v podání basáka „lipís
mi káyi“ a bicaře „nadr.alíka“.
Pokud
bychom měli vypíchnout jednotlivé písně nahrávky, resp. jejich
momenty, zastavíme se možná paradoxně u těch, u kterých by jejich
autoři pravděpodobně nějakou větší odezvu nečekali. Je tomu tak
proto, že SNS zůstává přes veškerou snahu konvenční rockovou
kapelou bez výraznějších příznakových vlastností, přenášejíc
mnohá klišé a stereotypy tohoto žánru, který se v určité své
podobě již vyčerpal; slibné názvuky k nekonvenčnímu
experimentu se potom odehrávají jakoby podvědomě, mimo primární
autorský záměr. V úvodní písni „Hranice početí“ je tímto
experimentálním prvkem neskrytě avizovaná dvojrole zpěváka/ autora
textu, když ten kromě „odzpívání“ textu zapojuje do verbální
složky skladby také slova a slovní spojení („Sólo!“, „teď
bude konec …“, „konec.“), která naznačují nadhled nad tímto
textem a uvědomění si pozice zpěváka jako „tahouna“ kapely,
která jeho přání a příkazy skutečně vyslyší. Na konec písně
„Panoptikum“ se zcela ve shodě s obsahem textu prostřednictvím
vložené ruchové sekvence posluchač noří do hospodského ryku a
halasu. Tato pasáž poslouží následně jako most k poslední písni
„Teplota tání“, ve které kytarová vyhrávka postupně nad
ruchovou vložkou převládne. Konec nahrávky je tedy optimistický- pánové
odcházejí z hospody a začínají opět hrát.
Pozitivním
aspektem tvorby SNS je výrazná literárnost textů písní, jež se
projevuje např. ve skládání jednoho textu z dvou textů různých
autorů (princip koláže), zapojení mott a doslovů a aplikováním básnických
figur, u něhož se nyní zastavíme: V „Něze“ je využito
protikladu (antiteze), a to paralelně s verbální složkou i na
hudební, resp. rytmické úrovni. V „Bílém ránu“, které je
jinak skvělým vystižením zimní erotické nálady autora, se
vyslovená bělost sněhu přirovnává k nevyslovené bělosti výsledku
(výstřiku) autorovy touhy. V té samé písni se vyskytuje i
pedofilní kouty duše rozechvívající metaforické slovní spojení
„přikládaje polínka do nezletilých kamen“. Básnické srdce se
rozplesá při recepci „momentkového“ textu skladby
„Panoptikum“, v němž v hypotetické promluvě výčepní přirovnává
autor pijáky- štamgasty k „platonickým citovým sponzorům“.
Obrázky
Rii Maňáskové na bookletu disku jsou celkem zdařilé, avšak ne
zcela vhodně zakomponované do celku obalu; podobně neesteticky působí
i černobílá grafická úprava textu obalu. Lehce ironický úsměvný
vztah k tradici SNS projevil, když k názvům skladeb připojil
charakteristiky jako „allegro“, „adagio“, „presto“ atd.
Smysl pro humor uplatnil ve svérázné časomíře jednotlivých
skladeb i celé nahrávky, když čas měří po svém- „dopadem sněhových
vloček na schodiště o ploše 10 m2“. Vtipný a významem
nabitý je ostatně vlastní název nahrávky „Rock´s´Něhu“.
Jaroslav
Balvín, 12. prosince 2003
10.7.2003
Recenze
dema Rock's'Něhu z listopadových Nových ústeckých přehledů
Sníh na schodišti -
'Rock's'Něhu' (D. I. Y. 03) - 'SNÍH
unaveně souká z očí posměch minulých životů, v zemi, kde vítr
hladí jabloň po obočí... neznáme jiný důvod proč milovat smrt,
která bydlí NA SCHODIŠTI...' (E. Cramelly, 1923). První demíčko
ani ne tak dlouho existujícího (nápad: 01, realizace: podzim 02) ústeckého
Sněhu na schodišti je pro mne osobně milým překvapením. Přiznávám
své počáteční obavy, páč předchozí formaci, kde Pepa 'Pou' Hájek
(takto lídr, kytara, zpěv, harmonika) působil - Kalevala - sem moc
nemusel. (Jak zní Kalevala dnes však nemohu posoudit.) Chlapíci se 2.
- 6. 3. 03 zavřeli v teplickém studiu A-ZYL Ládi 'legendy' Veselýho,
aby za asistence pana Rumu natočili 11tiskladbé CD, jehož celkový čas
'odpovídá času dopadu 48346 sněhových vloček na schodiště o ploše
10 m2, kde frekvence dopadu na tuto plochu čítá 23 vloček za jednu
sekundu - toto platí též pro časy jednotlivých skladeb (vše samozřejmě
v ideálních podmínkách vakua)'. Tak, a teď si lámejte hlavu...
Hned zkraje třeba pochválit opravdu originálně zpracovaný booklet
autorky Rii Maňáskové - na obálce mu vévodí postava v brýlích a
culíku (zřejmě Pepa) stojíce před schody, na jejichž vrcholu nachází
se další postava. Vedle pak pár kopců a něco, co by nám vzdáleně
mohlo připomenout hrad Střekov. Vnitřek zdobí různé postavičky,
letící, či plovoucí láhve (zřejmě Rumovi kámoši) a zadní
stranu ženská s kosou. To vše bílé na černém děláno technikou
zvanou linoryt (esi teda nekecám, sám sem kdysi pár děl takto
zplodil...). Uberte na chvále pro absenci kontaktu na kapelu, což
Joska později vyřešil dopsáním webových stránek pod hřbet. Čímžto
se vám mj. dostává každému originálu prošlým rukama samotného
mistra. Ale k muzice: Otvírák 'Hranice početí' střihá riff alá
Vypsaná fiXa, kterou také autor označuje za jeden z inspiračních
zdrojů. Obavy z pirátingu však o chvíli později zůstanou liché,
neb 'Sněhulaci' mají svůj vlastní xicht. Nutno pochválit velice slušný
zvuk z dílny pána, co je stále Veselý; ostatně co od něj taky čekat
jinýho... Obzvlášť basa stále Opatrného Karlose (ex Kristýna, UDG)
vyniká, se škopkama jim to šlape jak má a ani ostatní nástroje
nezaostávají. Možná desce chybí, řekněme, lepší mastering, ale
možná, že právě to by ubralo na jakési syrové živelnosti a
energičnosti, což by byla škoda. Středně rychlá v refrénu nářezová
'Všudybud' vypráví o maníkovi, který... hádejte sami. Více se začítám
do textů a opět chválím maestra autora - poetu, filozofa, romantika,
realistu - na každý pád však přemýšlivého pisálka. Každý má
něco do sebe, každá o něčem hovoří a má, dovolím si užít to
slovo; myšlenku. Pozvolna začínám oceňovat idealní stopáž
skladeb a jejich pestrost, i přesto, že se některé navzájem podobají,
každá je svým způsobem jiná. Trochu víc psychedelie a zřejmý
vliv Psích vojáků, to jsou 'Bezzubý múzy', změna intonace v
'Pohlednici' ke konci přechází ke kvapíkovému (metálovému?)
tempu, v 'Bez otěží' se Pepa vokáže i jako dobrej harmonikář (ovšem
před OD Labe ho nenajdete...). Spíš bluesově laděné 'Bílé ráno'
baví poslouchat dál, spíš pomalejší 'Na dně' má opět sklony ke
kytarové nářezovosti, což by se ostatně dalo označit za +- příznačné
pro SNS. Nemyslím však nářezovost hard rockových riffů, jako spíš
vlivů grunge a ostřejší kytarové muziky. 'Něhu' otvírá
romanticky našeptávané 'motto' přecházejíce k mírné psycho-uřvanosti,
opět se zklidňujíce souvisle přecházejíce ve 2. část skladby 'Za
vodou'. S 'Pořád za vodou' si zopakujem stejný text a máme tu, dle mého
soudu, nejlepší věc CD - 'Panoptikum'. Nejen basou, která tu hraje
prim, specificky vystavená a zároveň snadněji zapamatovatelná věc
končí doslovem: 'neseďte tu, jděte domu, kdo se má na vás koukat?!
Běžte ke svejm ženám vy platonický citový sponzoři, vypadněte!
Tak zase zejtra čau!'. Loučíme se, ale ještě tu máme 'Teplotu tání',
v níž nám ženský hlas oznámí '...ňák vám to taje hoši...',
uslyšíme aj hospodský rachot (šraml?) a instrumentálně to celé
doPICnem. 'Rock's'Něhu' by se vlastně dalo pokládat za regulérní
první fošnu SNĚHU, jež se zabydlel NA vašem/našem SCHODIŠTI a
hodlá tam ňákej ten pátek (aspoň já doufám) zůstat. Hoši, držim
palcát! PS: Bonus = MPEG (koncertní vochutnáfka) + texty písní!
Kontakt: www.snihnaschodisti.wz.cz. (Pozn. CD k mání v CD bazaru UL a
TP + nemadema.cz). Emilio (v. r. 10. 7. 03)
Emilio - listopadové
Nové
ústecké přehledy
(c)1989created&designedbymajk
|
